Knihy

Knihu Martina Putny, Václav Havel: Duchovní portrét v rámu české kultury, považuji za mimořádně významnou práci o mimořádně důležité osobnosti českých dějin. Toto není běžný životopis, faktický popis událostí. Putna rozprostírá před čtenářem svůj kultivovaný výklad smyslu kulturního prostředí, z něhož vzešel a v němž žil Václav Havel. Píše zasvěceně jako přímý účastník, avšak zároveň s nadhledem historika nabízí výklad toho, co popisuje. Svoji práci opírá o mimořádně pečlivé studium dostupných zdrojů. K tomu píše elegantně a po výtce čtivě. Tato kniha představuje podle mého soudu zcela stěžejní počin v dosud většinou povrchním a často tendenčním myšlení o Václavu Havlovi. Nastavuje mu novou a vysokou laťku.

Erazim Kohák

Autorovi jde především o kontext Havlova myšlení a o to, kde hledat zdroje a inspirace pro jeho tvorbu. To je velmi případné, neboť Havel je v myšlení eklektik a navíc po celý svůj život působí jako mediátor – zprostředkovatel v nejrůznějších názorových interakcích, konfliktech, či konfrontacích. Takový – kontextuální – pohled na VH tu chybí. Podrobné analýzy Havlových stěžejních uměleckých či esejistických textů jsou sice cenné, ale onen kontext opomíjejí. Velmi zajímavý žánr „duchovního portrétu“ či “duchovní tváře“ zavedl v naší historiografii Josef Pekař a někteří jeho žáci v ní úspěšně pokračovali a dokázali napsat zajímavé knihy – Zdeněk Kalista (Duchovní tvář Karla IV.), Rudolf Holinka (Sv. Vojtěch) ad. Považuji za skvělé, že MCP na tuto tradici navazuje.

Jiří Suk