Knihy

Druhý je překlad částí Órigenova Komentáře k Písni písní. Vybrány byly ty pasáže, v nichž se objevují buď klíčové pojmy órigenovské teologie nebo metafory inspirující pozdější mystiku, jako třeba metafora zranění milostným kopím.

Třetí je překlad kompletu Órigenových Homilií na Píseň písní, které jsou na rozdíl od Komentáře stručné, ale o to sdělnější a literárně působivější. Homilie přeložil Jakub Sitár.

Čtvrtý je překlad samotné Písně písní - ale z řečtiny, ze Septuaginty, to znamená z té varianty, se kterou Órigenés pracoval a která se liší jak od hebrejské verze, tak od moderních překladů, založených právě na hebrejštině. Septuagintní verze má mnoho temných míst. Věcně vzato jsou to špatné překlady z hebrejštiny - nicméně mystické komentátory právě tato temná místa, lhostejno jak vzniklá, lákala k odvážným konstrukcím. Slovy Tomáše Akvinského: Quantum potes, tantum aude - Kolik můžeš, tolik se odvaž.

Píseň písní

1,1 Píseň písní, která je Šalomounova.

1,2 Ať mě políbí polibky svých úst! Neboť tvá prsa jsou lepší než víno,

1,3 a vůně tvých olejů nad všechna arómata. Vylitý vonný olej jméno tvé. Proto si tě dívky zamilovaly,

1,4 proto se vydaly tě následovat.

Poběžme za tebou po vůni tvých olejů. Král mne uvedl do své ložnice.

Budeme jásat a radovat se z tebe, budeme milovat tvá prsa, jež jsou nad víno. Spravedlnost si tě zamilovala.

1,5 Černá jsem a krásná, dcery Jeruzaléma, jako stany Kédaru, jako opony Šalomounovy.

1,6 Nehleďte na mne, že jsem se tak černou stala, že slunce na mne shlédlo. Synové mé matky jali se bojovat proti mně, učinili mne strážkyní vinic; vinici svou jsem neuhlídala.

1,7 Zvěstuj mi, ty, jehož si zamilovala má duše, kde paseš, kde odpočíváš o polednách, abych nebyla jako ta zahalená u stád tvých druhů.

1,8 Jestliže se sama neznáš, ty krásná mezi ženami, vyjdi po stopách stád a pas své kozly mezi stany pastýřů.

1,9 Ke koni u faraónova vozu jsem tě připodobnil, má blízká.

1,10 Jak způvabněly tváře tvé - jako hrdličky; šíje tvá - jako náhrdelník.

1,11 Zhotovíme ti nápodoby zlata, s ozdobami ze stříbra.

1,12 Dokud zůstává král ve svém odpočinutí, můj nard vydává svou vůni.

1,13 Schrána myrrhových krůpějí je mi můj milý, mezi mými prsy spočine.

1,14 Hrozen cypřiše je mi můj milý, ve vinicích Engaddi.

1,15 Hle, jsi krásná, má blízká, hle, jsi krásná, oči tvé holubice.

16 Hle, jsi krásný, můj milý, ano, jsi půvabný. Stinné je naše lůžko.

17 Trámy našeho domu jsou cedry, krov jeho cypřiše.

2,1 Já jsem květ v poli, lilie v údolí.

2,2 Jako lilie mezi trny, tak je má blízká mezi dcerami.

2,3 Jako jabloň mezi stromy lesa, tak je můj milý mezi syny. Do jeho stínu jsem zatoužila, v něm jsem usedla a jeho plod sladký je v mých ústech.

2,4 Uveďte mne do domu vína, dejte řád mé lásce.

2,5 Občerstvěte mne vonnými oleji, posilte mne jablky, neboť zraněna jsem láskou.

2,6 Jeho levice pod mou hlavou, jeho pravice mne obejme.

2,7 Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, při mocnostech a silách pole, nebuďte a neprobuďte lásku dřív, než bude chtít.

2,8 Hlas mého milého: Hle, již přichází, skáče po horách, přeskakuje pahorky.

2,9 Gazele se podobá můj milý, či mladému jelenu na horách Baithél. Hle, již stanul za naší zdí, nahlíží skrze okna, hledí dovnitř skrze okenice.

2,10 Odpovídá můj milý a praví: Vstaň a pojď, blízká má, krásná má, holubice má,

2,11 Neboť hle, zima pominula, deště přešly, vyčerpaly se,

2,12 květy vidíme po zemi, nastal čas prořezávání, hlas hrdličky je slyšet na naší zemi,

2,13 fíkovník přinesl své první plody, réva vykvetla, vydala svou vůni.

Vstaň a pojď, blízká má, krásná má, holubice má,

2,14 ano, pojď, holubice má, do úkrytu ve skále, pod ochranu útesu, ukaž mi tvou tvář, dopřej mi slyšet tvůj hlas, neboť příjemný je tvůj hlas a půvabná tvá tvář.

2,15 Pochytejte nám lištičky malé, plenící vinice, a naše vinice pokvetou.

2,16 Můj milý je můj a já jeho, on pase v liliích.

2,17 Dokud neodvane den, dokud se nepohnou stíny, obrať se zpět, můj milý, ty, podobný srně či mláděti jelena v horách jeskyní plných.

3,1 Za nocí na svém lůžku hledala jsem toho, jehož miluje má duše, hledala jsem ho a nenalezla, volala jsem ho a neozval se mi.

3,2 Vstanu tedy a obejdu dokola město, náměstí i široké ulice, budu hledat toho, jehož si zamilovala má duše.

(...)