Knihy

Třetí svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje beletristické texty z období let 1911–1917. Pro vzrušený styl a prudký kontrast mezi „světlým“ a „temným“ viděním světa bývají označovány jako expresionistické. Některé se staly „demlovskou klasikou“, jiné byly pozapomenuty a znovu vycházejí až nyní:

V Zabajkalí. Ze zápisků Neznámého (1912) je první verze Demlova vyprávění příběhu vlastní rodiny, ovšem v literární travestii do ruského prostředí.
Hrad smrti (1912) uvedl Jakuba Demla jako básníka děsu a smrti. Úprk labyrintem, zápasy s úzkostí a snovými přeludy.
Moji přátelé (1913) oslovuje květiny jako svědky lidského života i křesťanského obrazu světa. Tanec smrti (1914) navazuje na „temný expresionismus“ Hradu smrti.
Miriam (1916) prolíná v extatických vyznáních cit milostný a duchovní.
Věštec (1917) je dialog z let okouzlení březinovským symbolismem, vydaný knižně až v „expresionistických letech“.
První světla (1917) jsou natolik přepracovanou verzí básnické prvotiny Notantur Lumina (1908), že je nutno je pokládat za dílo samostatné.

Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce obálek původních vydání.